Kronika V.
5. 3. 2009
… Když vyprchali jedovaté zplodiny z meteoritu a příroda se zase zazelenala, mohli se jednotlivé rody ujmout velení nad svými národy. V Egyptu to byla po generace stejná rodina faraóna Leinada, tentokrát s pořadovým číslem IX. V Kartágu a Řecku zůstalo vše při starém. V Germánii se formálně ujal moci Bluetooth, nepřímý potomek S_bomba, který padl před mnoha staletími při obraně Galie před Římem.
To co se dělo v Persii a Římském impériu do té doby nemělo obdoby – Boj o moc. Sice byly vždy náznaky o převzetí moci, ale ne v takovém rozsahu.
Po smrti Perského krále Matrix.e se do Persie vydala skupina Řeků pod vedením exkonzula ujodury, aby se ujala vlády nad touto částí světa. To se jim i na chvílí povedlo, ale jen doby, než se ukázal právoplatný dědic trůnu – matrix. Bohužel pro něj byla nová opozice silnější a ujala se na trvalo moci nad Persie.
V Římu to bylo obdobné. Poté, co Blade oznámil, že už nechce vládnout, se na jeho místo dostal nový Konzul Azteq. Sotva jen si zahřál trůn, už se na pozici římského Konzula dral opět Blade.
Pád mocného Konzula
Nepsaným pravidlem a slušností je dát vědět na začátku každé éry ostatním národům, na jaké provincie si dělají jednotlivý vůdci nároky.
V tomhle udělal římský Konzul Blade fatální chybu, která ho stála důvěru vlastních lidí a později i funkci. Zabral Vindelícii, kterou si nárokovali Kelti.
Kelti si to samozřejmě nenechali a vyhlásili Římu válku. O pár dní později, když Římská armáda táhla na Normandii, Germáni vyhlásili válku Středomořské alianci na podporu Keltů.
Nejdřív měli navrch barbaři, ale jakmile se aliance zpamatovala z nečekaného útoku, byla to na dlouhou dobu válka rovnocenných soupeřů, ale jak to tak chodí, nic netrvá věčně. Ani tato válka.
Jako první z války ustoupilo Řecko. Za slib, že nebude podporovat Řím v dalších výbojích, dostali pod správu povodí Dunaje. Ale ani Kelti se neukázali jako bojovníci. Tak se válka odehrávala mezi Římem a Germánií.
Blade už nechtěl válčit, tak se dohodl se soupeři na podmínkách míru. Jedna z nich byla, že se zdá titulu římského Konzula. Toho využil Bladův oponent a převzal moc nad Římem. Tím se změnila jak vnitřní, tak i zahraniční politika Římu vůči jeho sousedům. Vztahy s Kartágem zesílili, Řím jim nechal tolik sporné Baleáry, dokonce i Hispánii a Sicílii, co jí dobili před několika lety. Zato s jejich aliančními spojenci spolupráce – aspoň navenek – vázla.
Pád prořeckého Krále Persie
V Persii po několika týdnech boje o královský post končí matrixovou korunovací a vyhnáním ujodura a jeho řeckých společníků.
matrix nechal okamžitě po korunovaci převzít pod perskou správu Suez, který přenechal ujoduro Egyptu jako dar.
To se samozřejmě nelíbilo Leinadovy IX. a dal Persii ultimátum na vrácení Suezu.
Persie jako vždy jakákoliv ultimáta nebrala na vědomí. A tak Egypt, národ, který většina považovala za mírumilovné farmáře, zaútočil. Útok to byl rychlý a drtivý. Egypťané během pár dnů měli pod kontrolou skoro celou Asii, kromě pár provincii v Malé Asii, které spadali pod Řecko.
Období neustálých válka
Poté, co Egypt zabral perská území, poslalo Řecko tajně několik karavan plné mincí k Peršanům na pomoc proti egyptským utlačovatelům.
Jakmile se zpráva o pomoci Řeků dostalo k Egyptu, Leinad XI. okamžitě vyhlásil Řekům válku. Ale to už Peršané dostali karavany plné mincí na protiútok a následné opevnění domovské provincie Mezopotámie.
Mezitím v severní části Evropy, jak už je skoro zvykem (Taky co jiného se má dělat) vyhlásili Germáni válku Řecku. Řím na oplátku vyhlásil válku jim. Tak tu byla znovu válka Středomořské alianci proti Germánům.
Germáni chtěli zabránit útoku ze strany Římanů, tak že předali Panonii pod správu Keltům. Toho okamžitě využili Římani a vyhlásili válku Keltům i Germánům. Pak si bez problému vzali svojí provincii zpět.
Řím a Řecko ignorovalo Kelty – Ti za to ignorovali je - a rovnou se vrhli na germánské provincie.
Řecko si zabralo Británii a celou Velkogermánskou říši kromě Germánie. Bitva to byla jednostranná a krátká.
Řím si stačil vzít jen Germánii, ale to si vynahradil u Keltů, kteří dali svou říši téměř bez boje.
Ve stejnou dobu se Egypt bránil v Asii proti spojeným silám Peršanů, kteří už ovládali Arménii, Sýrii a Mezopotámii a Řeků, kteří si zabírali severní Asii.
Germánští diplomaté v čele s Vůdcem Bluetothem vyjednali u Řeků vrácení domovské provincii Východní Germánii, pod podmínkou, že Germáni už nebudou podnikat válečné akce proti Řecku.
I Kartágo se zapojilo do bojů. Díky tajné Římsko-Kartágské dohodě se Kartaginští bojovníci mohli přesouvat po římském území až k řeckým provincií, které potom okamžitě napadli a převzali pod správu.
Celý svět zmaten a překvapen chováním římského Konzula Azteqa požadoval vysvětlení. Vysvětlení bylo, že Řím je znepokojen s rostoucí mocí Řecka a nemíní nečině přihlížet.
Řecko ohromené touto zradou se spojilo s obnovující se Perskou říší.
Tak vznikli dvě absolutně nové světové spojenectví. Kartaginci, Římané, Germáni a Egypťané proti Řecku a Persii. Kelti zůstali rozprášeni po Evropě sami bez spojence.
Germáni finančně podporováni Egyptem (podpora přišla i od Římu a Kartága) si dobyli Odru a Británii.
Kartaginci za vojenské podpory Germánů dobyli Sarmatii, Dácii a Tanricu ve východní Evropě. Poté postupovali dál do Asie společně s rostoucí římskou armádou.
Řím získal drtivou většinu provincií v Evropě. Římské impérium se rozkládalo od Hibernie k Itálii až do Achaie a vlastnilo provincie Asii a Pamphylii.
Peršané k svým třem provinciím ještě dobyli Cyprus, – který později dobyli Římané - Nil a Nubii – Které si nakonec vzal Egypt zpět -.
Řecko vytlačené z Asie se přesunulo do Afriky a tam dobíjelo jak egyptské, tak Kartágské provincii hlavně ve střední Africe – Egyptus, Cyrenaica a Africa. Bohužel pro ně, nepřátelé byli silnější a tak Řecku už nic nepomohlo před rozpadem jejich donedávna mocné říše.
Germáni vyslali výpravu na dobytí ostrova pod řeckou správou Crétu.
Kvůli velkému počtu vojáků, kteří byli v poslední době na území Persie a kvůli nedostatku místa pro ubytování vypukl mor, který se postupně rozšířil do Evropy a Afriky. Tak zahynuli většina velkých rodů, které ovládali jednotlivé národy a bez vedení se velké říše časem rozpadli …
Asi největší říši si stačilo vybudovat Kartágo. Vlastnilo provincie v Africe – Od Africi po Mauretánii, Evropě – Sicílii, Baleáry, Hispánii, Sarmatii, Dácii a Tannrice, a v Asii – Od Galatie po Arábii.
To co se dělo v Persii a Římském impériu do té doby nemělo obdoby – Boj o moc. Sice byly vždy náznaky o převzetí moci, ale ne v takovém rozsahu.
Po smrti Perského krále Matrix.e se do Persie vydala skupina Řeků pod vedením exkonzula ujodury, aby se ujala vlády nad touto částí světa. To se jim i na chvílí povedlo, ale jen doby, než se ukázal právoplatný dědic trůnu – matrix. Bohužel pro něj byla nová opozice silnější a ujala se na trvalo moci nad Persie.
V Římu to bylo obdobné. Poté, co Blade oznámil, že už nechce vládnout, se na jeho místo dostal nový Konzul Azteq. Sotva jen si zahřál trůn, už se na pozici římského Konzula dral opět Blade.
Pád mocného Konzula
Nepsaným pravidlem a slušností je dát vědět na začátku každé éry ostatním národům, na jaké provincie si dělají jednotlivý vůdci nároky.
V tomhle udělal římský Konzul Blade fatální chybu, která ho stála důvěru vlastních lidí a později i funkci. Zabral Vindelícii, kterou si nárokovali Kelti.
Kelti si to samozřejmě nenechali a vyhlásili Římu válku. O pár dní později, když Římská armáda táhla na Normandii, Germáni vyhlásili válku Středomořské alianci na podporu Keltů.
Nejdřív měli navrch barbaři, ale jakmile se aliance zpamatovala z nečekaného útoku, byla to na dlouhou dobu válka rovnocenných soupeřů, ale jak to tak chodí, nic netrvá věčně. Ani tato válka.
Jako první z války ustoupilo Řecko. Za slib, že nebude podporovat Řím v dalších výbojích, dostali pod správu povodí Dunaje. Ale ani Kelti se neukázali jako bojovníci. Tak se válka odehrávala mezi Římem a Germánií.
Blade už nechtěl válčit, tak se dohodl se soupeři na podmínkách míru. Jedna z nich byla, že se zdá titulu římského Konzula. Toho využil Bladův oponent a převzal moc nad Římem. Tím se změnila jak vnitřní, tak i zahraniční politika Římu vůči jeho sousedům. Vztahy s Kartágem zesílili, Řím jim nechal tolik sporné Baleáry, dokonce i Hispánii a Sicílii, co jí dobili před několika lety. Zato s jejich aliančními spojenci spolupráce – aspoň navenek – vázla.
Pád prořeckého Krále Persie
V Persii po několika týdnech boje o královský post končí matrixovou korunovací a vyhnáním ujodura a jeho řeckých společníků.
matrix nechal okamžitě po korunovaci převzít pod perskou správu Suez, který přenechal ujoduro Egyptu jako dar.
To se samozřejmě nelíbilo Leinadovy IX. a dal Persii ultimátum na vrácení Suezu.
Persie jako vždy jakákoliv ultimáta nebrala na vědomí. A tak Egypt, národ, který většina považovala za mírumilovné farmáře, zaútočil. Útok to byl rychlý a drtivý. Egypťané během pár dnů měli pod kontrolou skoro celou Asii, kromě pár provincii v Malé Asii, které spadali pod Řecko.
Období neustálých válka
Poté, co Egypt zabral perská území, poslalo Řecko tajně několik karavan plné mincí k Peršanům na pomoc proti egyptským utlačovatelům.
Jakmile se zpráva o pomoci Řeků dostalo k Egyptu, Leinad XI. okamžitě vyhlásil Řekům válku. Ale to už Peršané dostali karavany plné mincí na protiútok a následné opevnění domovské provincie Mezopotámie.
Mezitím v severní části Evropy, jak už je skoro zvykem (Taky co jiného se má dělat) vyhlásili Germáni válku Řecku. Řím na oplátku vyhlásil válku jim. Tak tu byla znovu válka Středomořské alianci proti Germánům.
Germáni chtěli zabránit útoku ze strany Římanů, tak že předali Panonii pod správu Keltům. Toho okamžitě využili Římani a vyhlásili válku Keltům i Germánům. Pak si bez problému vzali svojí provincii zpět.
Řím a Řecko ignorovalo Kelty – Ti za to ignorovali je - a rovnou se vrhli na germánské provincie.
Řecko si zabralo Británii a celou Velkogermánskou říši kromě Germánie. Bitva to byla jednostranná a krátká.
Řím si stačil vzít jen Germánii, ale to si vynahradil u Keltů, kteří dali svou říši téměř bez boje.
Ve stejnou dobu se Egypt bránil v Asii proti spojeným silám Peršanů, kteří už ovládali Arménii, Sýrii a Mezopotámii a Řeků, kteří si zabírali severní Asii.
Germánští diplomaté v čele s Vůdcem Bluetothem vyjednali u Řeků vrácení domovské provincii Východní Germánii, pod podmínkou, že Germáni už nebudou podnikat válečné akce proti Řecku.
I Kartágo se zapojilo do bojů. Díky tajné Římsko-Kartágské dohodě se Kartaginští bojovníci mohli přesouvat po římském území až k řeckým provincií, které potom okamžitě napadli a převzali pod správu.
Celý svět zmaten a překvapen chováním římského Konzula Azteqa požadoval vysvětlení. Vysvětlení bylo, že Řím je znepokojen s rostoucí mocí Řecka a nemíní nečině přihlížet.
Řecko ohromené touto zradou se spojilo s obnovující se Perskou říší.
Tak vznikli dvě absolutně nové světové spojenectví. Kartaginci, Římané, Germáni a Egypťané proti Řecku a Persii. Kelti zůstali rozprášeni po Evropě sami bez spojence.
Germáni finančně podporováni Egyptem (podpora přišla i od Římu a Kartága) si dobyli Odru a Británii.
Kartaginci za vojenské podpory Germánů dobyli Sarmatii, Dácii a Tanricu ve východní Evropě. Poté postupovali dál do Asie společně s rostoucí římskou armádou.
Řím získal drtivou většinu provincií v Evropě. Římské impérium se rozkládalo od Hibernie k Itálii až do Achaie a vlastnilo provincie Asii a Pamphylii.
Peršané k svým třem provinciím ještě dobyli Cyprus, – který později dobyli Římané - Nil a Nubii – Které si nakonec vzal Egypt zpět -.
Řecko vytlačené z Asie se přesunulo do Afriky a tam dobíjelo jak egyptské, tak Kartágské provincii hlavně ve střední Africe – Egyptus, Cyrenaica a Africa. Bohužel pro ně, nepřátelé byli silnější a tak Řecku už nic nepomohlo před rozpadem jejich donedávna mocné říše.
Germáni vyslali výpravu na dobytí ostrova pod řeckou správou Crétu.
Kvůli velkému počtu vojáků, kteří byli v poslední době na území Persie a kvůli nedostatku místa pro ubytování vypukl mor, který se postupně rozšířil do Evropy a Afriky. Tak zahynuli většina velkých rodů, které ovládali jednotlivé národy a bez vedení se velké říše časem rozpadli …
Asi největší říši si stačilo vybudovat Kartágo. Vlastnilo provincie v Africe – Od Africi po Mauretánii, Evropě – Sicílii, Baleáry, Hispánii, Sarmatii, Dácii a Tannrice, a v Asii – Od Galatie po Arábii.
Dátum: 17.07.2008 20:28:29, Autor: Apolos, Národ: German